Mo dovdat mearkkaid?

Dábáleamos váttisvuođat mánáin geain lea fuomášumi váilevašvuođaváttut (ADHD), dahje nugo eanaš olbmot dovdet daid iešvuođaid ADHD, leat hástaleaddji ja aggressiiva doaibma. 
Dat sáhttá leat dakkár doaibma nugo hilgut (dávjjibut go eará mánát) dahje čuovvut njuolggadusaid ja njuolggadusaid mat bohtet vánhemiin dahje oahpaheddjiin.

Mánáin geain lea ADHD dávjá šaddet dovdomearkkat go bivdojuvvojit bargat juoidá maid sii atnet kompleaksan dahje hástaleaddjin, seammás go mánát geain ii leat ADHD vásihit seamma hástalusaid.

Go mánáin lea ovdánan negatiiva vuorrováikkuhusmálle, de sáhttá disipliidna mii doaibmá eará mánáiguin leat váilevaš ADHD-mánáide. Eanaš mánáide dat doaibmá váttisvuođaid haga, muhto dáid mánáide geain leat doaibmaváttisvuođat, dát áššit dovdojuvvojit heajos láhkai.

Sis geain lea ADHD lea dávjjibut stuorát riska oažžut doaibmaváttisvuođaid rávisolbmoáiggis, nugo oahppanváttisvuođaid, fuolastumi, deprešuvnna, gárrenmirkkuid geavaheami ja iešsorbmema. Nuoraidáigi lea dat áigi go mánát geain lea ADHD leat eanemus riskkas oažžut eará váttisvuođa mii dávjá čuovvu dáid mánáid maŋŋelabbos sin eallimis.

ADHD & doaibmahistorjá

ADHD definišuvdna lei measta dovddus eanaš riikkain 70- ja 80-logus. Hyperaktiiva mánát klassifiserejuvvojedje mánáide geain ledje doaibmaváttisvuođat ja muhtun dáhpáhusain maiddái kategoriserejuvvojedje unnit čeahpes dahje vuollegis olbmuid máŋgga láhkai. Otne mii diehtit buorebut ja leat nagodan ipmirdit ADHD-mánáid olu buorebut go moaddelogi jagi dassái, go sii dávjá kategoriserejuvvojedje garrasit doaibmi dahje hehttehussan "dábálaš, bures doaibmi" mánáid gaskkas, almmá dan dieđu haga mii mis lea otná beaivvi. Dát mánát árvvoštallojuvvojedje dávjá sin doaibmaváttisvuođaid, beroštumi dahje fuomášumi váilevašvuođa ja oahppandáidduid vuođul.

Váhnemat sáhkkohalle dávjá sin doaimmaid ovddas. Oahpaheaddjit sivahalle váhnemiid, ja váhnemat sivahalle oahpaheddjiid go váilo disipliidna ja struktuvra. Sii eai nagodan gieđahallat iežaset impulsiiva mánáid dahje oahpahit sin čohkkát dego earát, leat čoaskkis dego "dábálaš" mánát, dahje guldalit guhkit áiggi. Muhtumat dadje vaikko ahte dát mánát leat riegádan heajos geannuiguin.

Váilevaš áddejumi geažil mánát geain lei impulsiiva doaibma mánnávuođas, historjjálaččat merkejuvvojedje unnán dahje ii mihkkege dutkamušaid geažil. Danne lei diehtu dáid gálduid ja daid duohta váttisvuođaid birra eahpečielggas. Dát váttisvuođat maid mii odne dovdat leat kemihkalaš eahpedássedisvuođat sin oaiveskálžžu kemiijas geain lea ADHD ja autisma. Dan dihte mánát dávjá sivahallojuvvojedje vuosttažettiin sin váttis doaibmamis ja impulsiivavuođas ovdal go sin luohkkálaččat. Máŋgga oktavuođas sii gillájedje oahpaheddjiid ja luohkkálaččaid bealis. Máŋga dain mánáin vásihedje systemáhtalaš gahččama ja garra váilevaš iešluohttámuša ja oskku iežaset ektui maŋŋel go ledje máŋggaid jagiid hilgon gillámušaid. Dat dagahii ahte olbmot jearahedje iežaset almmá áddekeahttá manne sis ledje erohusat eará mánáid ektui, ja maŋŋelabbos sin eallimis. Máŋgasat merkejuvvojedje eallimii go álge mátkái rávisolbmui. Eanaš dáin mánáin eai lean seamma vejolašvuođat go rávisolbmuin.

Dutkamušat čájehit ahte olbmot geain lea ADHD-diagnosa otná beaivvi dahje geat dihtet ahte sis lea ADHD, sáhttet leat hui kreatiiva ja čeahpes olbmot. Mii diehtit maid dál ahte ADHD:s ii leat mihkkege IQ:in dahje čehppodagain.

Duohta Tom Sawyer

(Ikonalaš figuvra & ADHD iešvuođat)

Juohke olmmoš sáhttá riegádit fuomášumi váilevašvuođain dahje ADHD:in, beroškeahttá sosiála dilis, čehppodagas dahje ámmáhis. Mis leat duopmárat, doaktárat, dutkit ja stivrrajođiheaddjit máilmmiviidosaš fitnodagain geain lea ADHD. Vaikko máŋga ADHD-máná gillájit oahppan- dahje eará doaibmaváttisvuođaiguin, de eai buot olbmuin leat váttisvuođat nugo oahppanváttisvuođat dahje plánenváttisvuođat ADHD geažil. Olbmuid gaskkas sáhttet leat iešguđetlágan fáktorat dahje iešvuođat.

Mii oaidnit dovddus olbmuid olles min historjjás. Mii sáhttit váldit ovdamearkka girjjálašvuođas go geahččat ikonalaš figuvrraid mat čájehit hui sullasaš iešvuođaid ja mearkkaid. Almmuhuvvon teoriijat, čállosat ja girjjit mat leat diagnostihkalaš vuohki ja digaštallan, govvidit dávjá dáid klassihkalaš ADHD iešvuođaid.

Buorre ovdamearka lea dat klassihkalaš romána maid Mark Twain čálii, "Huckleberry Finn", iežas ustiba Tom Sawyer birra, vaikko Tom Sawyer lei meahcástan ja impulsiiva doaibma, imaštallan ja kreativitehta.
Muitalus čájeha ahte maŋŋel go bártnit máŋgii šaddet váttisvuođaide, de sii sáhttet loahpas beassat eret dain, geavahit iežaset kreativitehta ja imaštallama iežaset ovdii. Muitalus dagaha ahte sii šaddet rikkisin boahtteáiggis.

Muhtun dutkamušat mat gusket kreativitehtii ja ADHD:i rávisolbmuin čájehit midjiide ahte olbmot geain lea ADHD ja autisma leat dávjá eambbo kreatiivvalaččat iežaset rávisolbmuid eallimis go earát geain ii leat diagnosa, čájeha dutkan mii lea almmuhuvvon American Scientific Magazine -bláđis. Dutkan čájeha ahte rávisolbmot, diagnoserejuvvon ja ii-diagnoserejuvvon, leat dávjjibut válljen dáiddalaš ja kreatiiva karrieraid dahje hobbyid iežaset eallimis, gaskamearálaččat, go eará olmmošjoavkkut.

10 vuogi movt veahkehit váhnemiid gieđahallat negatiiva doaimmaid

Fuomáš ahte dát ii leat čielga listu, muhto galggašii leat ávkin

Nu ahte mo sáhtát veahkehit máná fuomášit ja oahppat eanet positiiva doaibmavugiid vai nagodat gierdat dáid kompleaksa doaibmavugiid? Dá leat logi árvvolaš vuogi mo vánhemat sáhttet oahppat rávvagiin mánáide geain lea fuomášumi váilevašvuohta (ADHD)

Čájet sidjiide ráhkisvuođa ja fuola

Fuolahit máná geas lea fuomášumi váilevašvuođaváttut (ADHD) sáhttá leat hástaleaddji. Impulsiiva, baluhis ja kaotihkalaš doaimmat mat leat dábálaččat ADHD:s sáhttet dagahit ahte árgabeaivválaš doaimmat leat čavga ja streassalaš. Vaikko muhtun áiggiid sáhttá leat váttis, de lea dehálaš muitit ahte mánná geas lea ADHD ii sáhte veahkehit iežas doaimmaid.

Olbmot geain lea ADHD sáhttet vásihit ahte lea váttis bissehit impulssaid, mii mearkkaša ahte eai soaitte bisánit smiehttat dili dahje váikkuhusaid ovdal go dahket.

Pláne beaivvi

Pláne beaivvi nu ahte du mánná diehtá maid vuordit. Mearriduvvon rutiinnat sáhttet dagahit erohusa das mo mánná geas lea ADHD birge árgabeaivvi. Ovdamearkka dihte jus mánná ferte ráhkkanit skuvlii, de juohkit dan strukturerejuvvon lávkkiide nu ahte son diehtá maid ferte dahkat.

Bija čielga rájáid

Sihkkarastit ahte buohkat dihtet makkár doaimmaid sii sáhttet vuordit, ja nannet positiiva doaimmaid dakkaviđe rámiin dahje bálkkašumiiguin. Leage čielggas: geavat čađahahtti váikkuhusaid, nugo ovdamearkka dihte váldit eret vuoigatvuođa, jus rájit rihkkojuvvojit, ja čuovvut dan konsekveanta.

Leage positiiva ja atte rivttes njuolggadusaid

Atte konkrehta rámi. Dan sadjái go dadjat generála: "Giitu go dan dahket", de sáhtášii dadjat: "Don bassat bures rusttegiid, dahje/ bures dahkkon, mo bidjat spealuid sajiideaset. Giitu."
Dát čájeha du mánnái ahte leat duhtavaš.

Jus bivddát máná dahkat juoidá, de atte oanehis ja konkrehta njuolggadusaid. Dan sadjái go jearrat: "Sáhtát go buhtistit iežat idjadanlanja?" dadjat: "Bidjat du spealuid skáhpái ja bidjat girjjiid fas skáhppon." Dat čielggada maid du mánná ferte dahkat ja addá vejolašvuođaid oažžut rámi go oažžu dan riekta.

Bálkkaš buori doaimmaid

Ásahit doaibmagovva mas leat čuovggat dahje mearkkat nu ahte buorre doaibma sáhttá addit du mánnái vuoigatvuođa. Ovdamearkka dihte, jus doaibmá bures gávppašanmátkkis, de mánná oažžu áiggi speallat dahje eará positiiva bálkkašumiid maid son ráhkada. Oassálastte máná dasa ja atte sutnje lobi veahkehit mearridit makkár vuoigatvuođat leat. Dat bálkkašanortnet lea deaŧalaš rievdadit áiggil áigái, vai ii šatta duššás.

Váldde doaibmabijuid árrat

Geahča váruhusmearkkaid. Jus du mánná čájeha ahte son lea šaddamin balddihahttin, badjelmeare stimulerejuvvon ja áigu massit iešstivrejumi, de searvat. Jus lea vejolaš, de vajálduhte máná dan bokte ahte válddát su eret dilis; dat sáhttá čoavdit sin.

Ustibiid galledeamit ja sosiála dilit

Sosiála dilálašvuođat berrejit leat oanehaččat, ii dalle go mánná boahtá ruoktot skuvllas váiban dahje nealgái, dahje maŋŋil guhkes beaivvi skuvllas. Bovde ustibiid speallat, mii veahkeha du máná ii masse iešstivrejumi.

Fysalaš hárjehallan ja speallu

Dárkkis ahte mánná oažžu olu fysalaš aktivitehta beaivvi áigge. Sii sáhttet čuoigat, čađahit čáppa spealuid, gulahallat eará mánáiguin ja doarjut máná sosiála, garra motoralaš ja balánsadáidduid hukset iešluohttámuša. Váldin, speallan Váldohárjehallanlanjas dahje dan alde, ja speallanbáikki spealut mat veahkehit máná fysalaš lihkademiiguin ja fállet hástalusaid, dahje valáštallan, sáhttet veahkehit máná gierdat ja buoridit su čuoigankvalitehta. Dárkkis ahte eai bargga maidege menddo garra dahje gelddolaš lahka idjadeami.

Biebmu ja biebmu

Geahča maid du mánná borrá jus du mánná lea menddo aktiiva maŋŋel go lea borran dihto biepmuid main leat lasihanávdnasat dahje kofeinna. Váldde vára eambbo das makkár borramušat ja juhkamušat heivejit mánnái.

(Biepmuid ja biebmoávdnasiid gávnnat go ohcat mii ávžžuhuvvo ADHD:i)

Vuodjináigi ja idja

Doala rutiinna. Dárkkis ahte mánná manná seamma áigge juohke ija ja čuožžila seamma áigge iđđes. Váldde eret badjelmeare stimulerejeaddji doaimmaid ovdal go vuolggát idjadit, nugo dihtorspealuid dahje TV geahččama.

Unnivuođaváttisvuođat ja ADHD sáhttet leat bahá sirkel. ADHD sáhttá dagahit čuoiganváttisvuođaid, mat sáhttet dagahit ahte dávdamearkkat šaddet vearrábun.

Ollu mánát geain lea ADHD, čuožžilit máŋgii maŋŋel go leat biddjon ruoktot ja sis leat hehttejuvvon čuoiganvuogit. Go geahččalat čuoiganrutiinnaid, de sáhttá dat veahkehit máná dahkat čuoiganáiggi unnit soahtebáikin. 

Maŋimuš sánit vánhemiidda

-Veahkki mánáidgárddis dahje skuvllas-

Mánáin geain lea ADHD, leat dávjá váttisvuođat doaimmain skuvllas, ja dilli sáhttá váikkuhit negatiivalaččat máná fágalaš ovdáneapmái. Háleš máná oahpaheddjiiguin dahje skuvllain máná oahppodárbbuid birra, ja koordináhtoriin dahje psykiatriijain doarjaga birra mánnái, earret eará rivttes dálkasiid birra jus lea dárbu.

Dus lea vuoigatvuohta veahkehit du máná dárbbuid jus indiviida lea ožžon diagnosa.
Jus jáhkát ahte du mánná čájeha muhtun dain iešvuođain ja doaibmavugiin maid lean čilgen ovdalis, de ságastallat du koordináhtoriin/oahpaheaddjiin ja jeara diagnosa dahje veahki spesialisttas/psykiatriijas árvvoštallamii dahje veahki du mánnái.