Manne válljet Montessori-spealuid?
Montessori-pedagogihka vuođđun lea iešstivrejuvvon aktivitehta, giehtabargooahppan ja ovttasbargospeallu. Dát oahpahusvuohki nanne mánáid lunddolaš oahppanhálu. Dr. Maria Montessori ovddidii dán oahpahusvuogádaga badjel 100 jagi dassái Romas, Itálias.
Montessoriánat oaivvildit ahte mánát leat lunddolaččat áŋgirat máhttui ja máhttet álggahit oahppama doarjjan, jurddašanvuloš ráhkaduvvon oahppanbirrasis. Sii váldet sisa visot birrasis dego sváinnit.
Montessori-spealut leat buorre investeren.
Go válddát mielde dáid rabas spealuid ruoktot mánáide, de vásihat ahte dat čuovggahit imaštallama ja kreativitehta seammás go mánát sáhttet ovddidit gelbbolašvuođa iešheanalaččat.
Montessori-spealuid sáhttá geavahit jahkásaččat ja eanet go okta mánná. Jus oastát dan vuosttaš mánnái, de sii spellet dainna moadde jagi. Dalle dat oažžu fas eallima go boahtte mánná boahtá.
Montessori-spealut leat veahkkin ovddidit iešheanalašvuođa smávvamánáin
Montessori-spealut leat jurddašuvvon veahkehit máná ovddidit iešheanalašvuođa máŋgga láhkai. Sii addet sidjiide vejolašvuođa ieža dahkat áššiid ja dahkat iežaset válljemiid.
Montessori oahpahusvuohki lea vuođđuduvvon friddjavuođa, gudnejahttima ja ovddasvástádusa jurdagiidda. Okta váldoulbmiliin lea ráhkkanahttit mánáid eallimii olggobealde ruovttu. Dát mearkkaša ahte addit sidjiide friddjavuođa dahkat mearrádusaid ja gudnejahttit sin návccaid.
Vai dan sáhttet dahkat, de fertejit sii máhttit ieža bargat áššiid. Váhnemiidda sáhttá muhtun áiggiid leat váttis go mii háliidit bargat buot min mánáid ovddas.
Muhto mii fertet mannat maŋos ja addit sidjiide vejolašvuođa geahččalit áššiid ieža. Jus dus lea goassege leamaš mánná gii háliida ieš bidjat gávttiid dahje čatnat iežas biilastohpu, de dieđát maid mun áiggun dadjat!
Montessori-spealut leat hábmejuvvon dán jurdagiin. Dat addet mánáide vejolašvuođa guorahallat ja gávnnahit ođđa bargovugiid almmá ahte dárbbašit rávisolbmuid veahki.
Montessori-spealut movttiidahttet lihkadandáidduid.
Go mánát geavahit stuorra lihkuhisvuođaid go galget čuožžut, vázzit bajás ja vuolás lávkkiid, ja hárjehallat eará garra motorihkalaš dáidduid, de ožžot fámu ja koordinerema mii dárbbašuvvo valáštallamii ja eará doaimmaid várás.
Montessori-spealut čatnet máná áddejumi, ja dat ovddidit maiddái máná fiinna ja garra motorihka ovdáneami.
Montessori-spealut ovddidit sosiála vuorrováikkuhusa.
Sosiála vuorrováikkuhus lea stuorra oassi Montessori-oahpahusas. Mánát oahpahuvvojit ovttasbargat, gudnejahttit nubbi nuppi erohusaid ja juogadit saji ja spealuid.
Montessori-oahpaheaddjit oaivvildit ahte mánát ohppet buoremusat go barget joavkkuin. Sii ohppet servvoštallat eará mánáiguin ja vuoruhit. Dat veahkeha mánáid ovddidit nana gulahallandáidduid ja eallináiggi ustitvuođaid.
Montessori-spealuin leat máŋggalágan ávkkit mánáide. Vaikko dát rávvagat leat heivehuvvon smávvamánáide, de muitte ahte dát strategiijat sáhttet maiddái leat ávkin buot ahkásaš mánáide. Ii leat dárbu áibbas ođasmahttit du speallančoakkáldaga, muhto sáhtát gávdnat moadde boares spealu (dahje vaikko ođđa!) main lea Montessori-potensiála. Geahččal Montessori, geahča mii doaibmá ja mii ii, ja de álggat jurddašit boahtte stuorra ášši birra maid galggat dahkat mánáin. Sii giitet du dan ovddas guhkit áiggis!